Labrys o.p.s.

Co můžeme zjistit z nálezů lidských ostatků

Odhad dožitého věku

Nejčastěji se používá pro odhad věku nedospělých jedinců stupeň mineralizace zubů a postupu jejich prořezávání. Méně přesně se dá použít stanovení věku podle velikosti těla, která se určuje pomocí velikosti kostí. Nejpřesnější odhad by mohl být podle stupně kostnatění zápěstních a záprstních kostí. Ty se však v archeologii najdou málokdy natolik dobře zachovalé, aby mohly být použity. Pro dospělé se používají znaky, jejichž změny jsou prokazatelně spojené s věkem. Nejviditelnější je stav zubů. Dále to jsou změny kloubních ploch, úbytek kostní tkáně, srůsty švů a kostních spojů, kostnatění měkkých tkání a další.

 

Odhad pohlaví

Pro odhad pohlaví jedince jsou využívány přednostně znaky na kostech, které souvisí s rozmnožováním. Jednoznačně to jsou doklady porodu na pánevních kostech. Nejsou-li dochovány pánevní kosti nebo jsou-li špatně zachovalé, používá se hodnocení lebky. V případech, kdy nejsou k dispozici pánevní kosti ani lebka, používají se k odhadu pohlaví měření dalších kostí, hlavně dlouhých. Další možností je odhad pohlaví pomocí analýz DNA.

Odhad "země původu"

Na základě analýz DNA a rozboru stopových prvků v zubech a kostech se dá stanovit, kde zemřelý trávil dětství a kde pobýval několik let před úmrtím. Tyto dva údaje se nemusí shodovat s místem nálezu kosterních ostatků. Nalezení určitých onemocnění nebo parazitů, kteří nejsou typičtí pro naše země, může vést k potvrzení domněnky cestování na dlouhé vzdálenosti.

Stanovení příbuzenských vztahů

Pomocí rozboru DNA lze stanovit pravděpodobnou míru příbuznosti zkoumaných jedinců. K podobným závěrům, ale méně podrobným, lze dospět pečlivou analýzou drobných tvarových znaků kostí a zubů.

Popis chorobných změn

Zkoumáním nemocí minulých populací se zabývá paleopatologie. Většinou má k dispozici pouze kosterní ostatky, v našich podmínkách méně často zkostnatělé nebo mumifikované měkké tkáně. Může však pracovat i s dobovými vyobrazeními a slovním popisem.

Rekonstrukce vzhledu

Na základě kosterních ostatků lze stanovit pravděpodobnou výšku a hmotnost těla zemřelého, podle lebky je možné vytvořit rekonstrukci obličeje.

Následující obrázky znázorňují lebku ženy pohřbené na kostrovém pohřebišti z doby stěhování národů v Praze - Zličíně a rekonstrukci jejího obličeje (rekonstrukci provedla Pavla Malá).

 

---

Pavel Kubálek, Labrys o.p.s.

Aktuality

• Zpracovávání podkladů pro řízení EIA - 06.01.2010

  Součinnost archeologů a stavebníků již v době přípravy stavby je nejvýhodnějším přístupem pro obě strany.

• Pravěké souvrství z Horních Počernic - 21.12.2009

  Společnost Labrys uskutečnila ve dnech 9. 7. 2009 - 17. 7. 2009 předstihový archeologický výzkum v prostoru ul. Bratranců Veverkových v k.ú. Praha - Horní Počernice. Archeologicky výzkum byl vyvolán stavebním záměrem investora, kterým je Magistrát Hlavního města Prahy. V rámci něj se přistoupilo k budování nové kanalizace a výměně vozovky v ul. Bratranců Veverkových. K PAV bylo přistoupeno vzhledem k pozitivním nálezům archeologických situací během dohledu při hloubení výkopu pro kanalizaci dne 25.6.2009.

• Osídlení z doby bronzové v Bubenči - Rooseveltově ulici - 21.12.2009

  Ve dnech 12.5. - 22.5. 2009 uskutečnila naše společnost v prostoru ul. Rooseveltova, čp. 831/14 předstihový archeologický výzkum. Archeologicky výzkum byl vyvolán stavebním záměrem investora, kterým byla výstavba nové garáže.

• Co můžeme zjistit z nálezů lidských ostatků - 04.06.2009

  Lidské ostatky patří mezi časté nálezy na archeologických lokalitách. Nalézané předměty někdo musel vyrobit, nemůže tedy překvapit, nalézáme-li i jejich tvůrce. Nemusí jít vždy pouze o pohřebiště, lidé bývali pohřbíváni i na sídlištích - například v sídlištních jamách, někdy i pod obydlími apod. Poznatky o minulosti získáváme nejen archeologicky (například vztah k jiným nálezům, umístění pohřbeného v rámci lokality, analýza milodarů apod.), ale i antropologicky. Jaké jsou základní antropologické údaje, které zjišťujeme z těchto nálezů?

• Archeologie a přírodní prostředí - 04.06.2009

  Výzkum minulého přírodního prostředí, či sledování informací o něm, je nedílnou součástí archeologických výzkumů. Proč tomu tak je, proč mají archeologové potřebu se těmito otázkami zabývat? Následující text přináší informace o tomto tématu a ve stručnosti na tyto otázky odpovídá.