Výzkumu předcházela zjišťovací sondáž. Během ní se v linii budoucího výkopu vyhloubili za pomoci bagru s hladkou lžící dvě sondy (I/2009, II/2009) o rozměrech 2 x 1 m. Jejich cílem bylo zjistit, zda kulturní vrstva zjištěná během dohledu pokračuje dál východním směrem. Vzhledem k tomu že kulturní vrstva tímto směrem vyznívala rozhodli jsme se položit jedno sondu o rozměrech 10 x 1,2 m do prostoru z její maximální mocností. Jednalo se o úsek 10-20 m východně od souběhu ul. Bratranců Veverkových a ul. Rašínské. V ní byla za pomoci mechanizmu s hladkou lžící odstraněna vrchní navážka recentního stáří. Po ní byl prostor sondy začištěn a rozčleněn na 3 sektory (A - C). Práce nejprve probíhali v sektorech A a C. Zde byly ručně rozebírány jednotlivé vrstvy. Práce byly průběžně fotograficky dokumentovány. Po dosáhnutí podloží byly kresebně zdokumentovány profily výkopu a geodeticky zaměřeny. Následně byl rozebrán prostor sektoru B. Byla provedena dokumentace zbývající části jižního profilu sondy. Geodetické zaměření provedl Mgr. Koštial, J. (TerraVerita s.r.o.). Z profilů byly nakonec odebrány vzorky zeminy na mikromorfologickou sedimentační analýzu (Mgr. Lenka Lisá, Geologický ústav AVČR).
Na základě záchranného archeologického výzkumu v ul. Bratranců Veverkových můžeme vytvořit následující schéma místního vývoje.
Horizont I:
Je tvořen šedým sterilním splachem hlinito jílovité konzistence (SK_06) bez přítomnosti archeologických nálezů.
Horizont II:
Reprezentuje ho pravěká kulturní vrstva (SK_05) dokládající silné osídlení v blízkém okolí. Na základě posudku sedimentologa se však nejedná o primární uložení vrstvy nýbrž o jeho nedeponování. Její původní polohu bychom měli hledat někde ve svahu severně od ul. Bratranců Veverkových. Vzhledem k málo průkaznému materiálu je její datováni dosti obtížné. Vyloučit můžeme snad jenom středověk. I když z tohoto období byly zachyceny sídlištní objekty z doby hradištní, v námi získaném materiálu absentují. Spíše bychom mohli uvažovat o pozdní době bronzové, kdy je v tomto prostoru doložena výrazné osídlení štítarské kultury a následujícím období starší doby železné, kdy se zde rozkládalo sídliště bylanské kultury. Tomu by nasvědčoval i sporadický zdobený keramický materiál ve kterém se objevují štítarské (Tab.I:7,9,12,13) prvky jako i prvky halštatské (Tab.I:8)
Horizont III:
Tvořen písčitými splachy šedé a hnědé barvy (SK_03 a SK_04). Vzhledem k charakteru nálezů (novověká keramika) bychom mohli uvažovat o období kdy se zdejší plocha upravovala v souvislosti s výstavbou zahradnictví Zajíček.
Horizont IV:
Je reprezentován recentními navážkami (SK_02) vytvořenými v souvislosti s budováním komunikace (SK_01) v ul. Bratranců Veverkových v 2.pol.20.stol.
Společnost Labrys uskutečnila ve dnech 9. 7. 2009 - 17. 7. 2009 předstihový archeologický výzkum v prostoru ul. Bratranců Veverkových v k.ú. Praha - Horní Počernice. Archeologicky výzkum byl vyvolán stavebním záměrem investora, kterým je Magistrát Hlavního města Prahy. V rámci něj se přistoupilo k budování nové kanalizace a výměně vozovky v ul. Bratranců Veverkových. K PAV bylo přistoupeno vzhledem k pozitivním nálezům archeologických situací během dohledu při hloubení výkopu pro kanalizaci dne 25.6.2009.
Ve dnech 12.5. - 22.5. 2009 uskutečnila naše společnost v prostoru ul. Rooseveltova, čp. 831/14 předstihový archeologický výzkum. Archeologicky výzkum byl vyvolán stavebním záměrem investora, kterým byla výstavba nové garáže.
Výzkum minulého přírodního prostředí, či sledování informací o něm, je nedílnou součástí archeologických výzkumů. Proč tomu tak je, proč mají archeologové potřebu se těmito otázkami zabývat? Následující text přináší informace o tomto tématu a ve stručnosti na tyto otázky odpovídá.